Otakar Štáfl - 120 rokov od narodenia




Dnes som si uro­bil kul­túrne popo­lud­nie. Bol totiž posledný deň výstavy: Ota­kar Štáfl — vo vile Flóra v Sta­rom Smo­kovci. Ako už býva zvy­kom, podobné výstavy sa konajú väč­ši­nou pri prí­le­ži­tosti život­ných jubi­leí a výročí. Aj v tomto prí­pade tomu nebolo inak. Práve v týchto mesia­coch (december-február) si pri­po­mí­name 120 rokov od naro­de­nia a 60 rokov od tra­gic­kej smrti tohto veľ­kého maliara a milov­níka Tatier. Výstava bola pre­zen­to­vaná pod názvom:

Ota­kar Štáfl

  • český maliar 1884 — 1945, celo­ži­votné dielo ako sym­bol čes­kej a slo­ven­skej vzájomnosti
  • putovná výstava k 120. výro­čiu naro­de­nia čes­kého maliara pôso­bia­ceho vo Vyso­kých Tatrách
  • výstava je súčas­ťou roz­siah­leho pro­jektu pod náz­vom “Návrat zapo­me­nu­tého syna” Ota­kar Štáfl 2004–2005

Kurá­tor: Vác­lav Šplí­chal, Pavel Pešek

Otakar Štáfl
Kto zavá­hal má smolu. Bolo to totiž nád­herné. Jedi­nou vadou bolo (už tra­dične) blu­disko vo vile Flóra. Náv­štev­ník sna­žiaci sa sys­te­ma­ticky pre­liezť všetky miest­nosti totiž záko­nite narazí najprv na Neko­nečný prí­beh tatrans­kých Olym­pij­ských hier — aktu­álne OH 2006! (potom budú nasle­do­vať čísla 2010, ..14, ..18 — až kým nedos­tane výbor OH rozum…) o dvere ďalej zas objaví stálu výstavu His­tó­ria sán­kár­stva v Tat­rách, ktorá tam bude až kým sa tie expo­náty cel­kom neroz­padnú. A chu­dák náv­štev­ník sa nestačí diviť čo to má spo­ločné s maj­strom štetca…

Chcel som tým len pove­dať, že keby aj v týchto miest­nos­tiach boli obrazy, ilus­trá­cie a gra­fiky Ota­kara Štáfla, bolo by sa stále na čo poze­rať. Takto musíme ces­to­vať ešte do Pop­radu nakoľko výstava bola (neviem prečo) inšta­lo­vaná súčasne na troch mies­tach:
– Pod­ta­transké múzeum — Pop­rad (do 13. 2. 2005)
– Tatranská galé­ria — Pop­rad (do 15. 2. 2005)
– Vila Flóra — Starý Smo­ko­vec (do 13. 2. 2005)
To múzeum už zrejme nestih­nem ;-), ale do Tatrans­kej galé­rie by som ešte zašiel. Vo Vile Flóra bolo totiž mini­mum auto­ro­vých prác a z toho mála len zlo­mok obráz­kov s motí­vom Tatier. Zato tam bola pekná zbierka gra­fík ex-libris, ilus­trá­cií a pla­gá­tov. Čo ma čaká v Pop­rade netu­ším, ale pred­po­kla­dám že zas niečo iné — a neprek­va­pilo by ma keby viac tatranské.
Vstupné vo Flóre bolo naozaj viac ako sym­bo­lické — 15,-Sk — záži­tok hod­no­tím na niekoľko-násobne viac…
Bra­tia Česi pri­pra­vili k výstave aj pre­krásny kata­lóg — Album Štáf­lo­vých EXLIBRIS — cena 350,-Sk (stojí za to! sám som si ho kúpil) . Vďaka orga­ni­zá­to­rom za pekný zážitok.

Ota­kar ŠTÁFL
*30. 12. 1884 — Hav­líč­kův Brod (Česká repub­lika)
+14. 2. 1945 — Praha (Česká repub­lika)
Český maliar a gra­fik, milov­ník Tatier, autor a zakla­da­teľ Sym­bo­lic­kého cin­to­rína pod Ostr­vou.
Autor množ­stva lito­gra­fií, gra­fík, ilus­trá­cií a obra­zov Vyso­kých Tatier.

1913 — pri­chá­dza prvý­krát do Vyso­kých Tatier;
1920 — si zria­dil na Štr­b­skom Plese ate­liér;
1929 — sa stáva spo­lu­ná­jom­com Chaty pre Pop­rad­skom plese (s Vác­la­vom Fiš­kom).;
1936 — sa pus­tili s man­žel­kou Vlas­tou (rode­nou Koš­ko­vou) a nie­koľ­kými pria­teľmi do stavby Sym­bo­lic­kého cin­to­rína;
1938 — sú obaja nútený Slo­ven­sko opus­tiť a o osu­doch cin­to­rína sa dozve­dajú len na ďalku;
1940 — otvo­re­nie cin­to­rína s mot­tom „Mŕt­vym na pamiatku, živým pre výstrahu” — bez jeho zakla­da­te­ľov;
1944 — umiera spolu zo svo­jou ženou pri bom­bar­do­vaní Prahy ame­ric­kou armá­dou;
1947 — obom man­že­lom umiest­ňujú na cin­to­ríne pamätnú tabuľu;

Lit.:W.E.T. — Paryska-Paryski Poro­nin © 2004


Views Counter v.0.10 čítané 4561 –krát od 1489 čitateľov

Otakar Štáfl - 120 rokov od narodenia 13. Február 2005 – 23.50 h Autor Tomáš Bujna aka OROL V rubrike: Kultúra, TatryBLOG Značky: , , , , , | Náhľad (bez obrázkov a komentárov) Náhľad (bez obrázkov a komentárov) Zdieľajte na Facebooku Počet komentárov (8)

Komentáre 8

  • Pavel Pešek píše:
    16. Február 2005 o 16.29

    Vážený pane,
    děku­jeme (dovo­lím si hovo­řit i ústy svého kolegy V. Šplí­chala) za člá­nek, který jste uvá­žil sem napsat. Věřte, že nás zájem kaž­dého o náš pro­jekt potěší, u Vás navíc tušíme, že se Vám výstava věno­vaná Ota­karu Štáf­lovi líbila. :-)
    Dovolte, abych k Vašemu článku přip­sal pár poznámek.

    Celá putovní výstava, která trvá již téměř tři roky, je kon­ci­po­vaná podle jed­not­li­vých oblastí do šesti celků (Ota­kar Štáfl a jeho rodný Německý Brod — Rodný kraj Vyso­čina — Ota­kar Štáfl a chle­bo­dárná Praha — Ota­kar Štáfl a Vysoké Tatry — Gra­fika, ilus­trace a fil­mová tvorba — Oleje). Výstava je tedy poměrně roz­sáhlá, navíc v sále věno­va­ném Vyso­kým Tat­rám vysta­vu­jeme maketu kap­ličky ze sym­bo­lic­kého cin­to­rína od Pop­rad­ského Plesa a kopii obrazu “Bie­lo­vod­ská dolina” v měřítku 1:1 o roz­měrech 500 x 330 cm. Tím chci říci, že při nej­lepší vůli jsme v pří­padě tatranské ins­ta­lace nemohli uva­žo­vat, že celá expo­zice najde umís­tění ve vile Flóra ve Sta­rém Smo­kovci, kam by se navíc uve­dené expo­náty ani nevešly.

    Je tedy nasnadě, že jsme “slo­ven­ský sál” ins­ta­lo­vali ve výstavní síni v pop­rad­ském muzeu, kde se již dva roky podobně jako v pop­rad­ské galé­rii set­ká­váme s úžas­nou vstříc­ností a s veli­kým pocho­pe­ním (moc­krát díky, paní ředi­telky :-))) Podobně jsme využili i výstav­ních pros­tor v gale­rii v Pop­radu na Alž­be­tine ulici, kde jsme ins­ta­lo­vali ostatní Štáf­lovy obrazy, pře­dev­ším akva­rely a oleje. Tolik tedy poznámka k faktu, proč je tatranská výstava na třech místech.

    Možná Vás potěší závěrečná moje poznámka. Tatrans­kou ins­ta­lací putovní výstava na Slo­ven­sku nekončí, neboť již příští týden, v pátek 25.2.2005, bude ote­vřena slav­nostní ver­ni­sáží ins­ta­lace této výstavy ve Spiš­ské Nové Vsi v Galé­rii umel­cov Spiša. Zde by výstava měla trvat do konce měsíce března (marca, hej ?:-)). Spiš­ská Nová Ves je dal­ším z něko­lika míst, která do Štáf­lova života osu­dově zasáhla… Ale to až při vernisáži…

    Tedy kdo ví, třeba se tam potkáme… S pozdra­vem Pavel Pešek.

  • OROL píše:
    16. Február 2005 o 23.46

    …je to cel­kom mozne, nakolko pre zanep­raz­dne­nost som tu vystavu v Pop­rade nesti­hol — takze je cel­kom mozne ze si ten vylet do Spiss­kej… uro­bim ;-)
    pozdra­vu­jem
    T.B.

  • Jaroslav Tylčer píše:
    9. September 2005 o 15.37

    Zdra­vím všechny,

    zajímá mě vše o Ota­karu Štáf­lovi. Pora­díte — výstavy, lite­ra­tura atd???

    Moc děkuji za pomoc

    JT

  • Tomáš Bujna píše:
    11. September 2005 o 11.53

    ak nepo­môže Google, tak už len archívy… Pan Pešek neza­ne­chal vo svo­jom komen­tári kon­takt — škoda…
    Skúste napí­sať o čo kon­krétne Vám ide — snáď sa bude dať nejako pomôcť.

  • Spyros píše:
    16. September 2005 o 12.06

    Add Ota­kar Štáfl: Exis­tuje v takej pek­nej tvr­dej väzbe kom­pletná zbierka jeho repo­rudk­cií obra­zov Tatier. Veľmi pekné.

  • Mikuláš Argalács píše:
    22. September 2005 o 19.35

    Dobrý deň!
    Dovoľte nie­koľko pri­po­mie­nok k tejto téme /Štáfl/:
    So stav­bou Sym­bo­lic­kého cin­to­rína to bolo tro­chu ináč. Odpo­rú­čam Vám pre­čí­tať si, alebo aspoň pre­lis­to­vať knihu, ktorú som spolu s Domi­ni­kom Micha­lí­kom napí­sal a má názov “Sym­bo­lický cin­to­rín”. Aj s tým mot­tom je to tro­chu ináč. “Mŕt­vym na pamiatku, živým pre výstrahu” je na zvone kapl­nky. Mot­tom Sym­bo­lic­kého cin­to­rína bolo: Zná­mym a nezná­mym obe­tiam Vyso­kých Tatier. Bolo vyte­sané do skaly pri vstupe spolu so slo­ven­ským zna­kom.
    Štáf­lovci zahy­nuli pri bom­bar­do­vaní Prahy Ame­ri­čanmi 14. feb­ru­ára 1945 spolu s man­žel­kou Vlas­tou vo svo­jom praž­skom byte. To bom­bar­do­va­nie bolo omy­lom; pôvod­ným cie­ľom mali byť Dráž­ďany.
    S pozdra­vom
    Argalács

  • Tomáš Bujna píše:
    22. September 2005 o 21.35

    Práve tento týž­deň som tú pub­li­ká­ciu čítal. ;-)
    Navrhu­jem takéto rie­še­nie:
    S Vašim dovo­le­ním by som dopl­nil a odci­to­val infor­má­cie zo spo­mí­na­nej pub­li­ká­cie na záver toho článku podobne, ako som to uro­bil u zdroja “W.E.T. Paryska-Paryski”…
    Ďaku­jem za reakciu

  • Pavel Pešek píše:
    20. Marec 2006 o 23.45

    Vážení přá­telé,
    po delší době jsem při hle­dání na inter­netu nav­ští­vil opět tuto stránku a při­pom­něl si nád­herné chvíle při naší práci na Slo­ven­sku.
    Jsme rádi za Vaše reakce a názory a díky za ně.
    Jistě pro nás budou ins­pi­rací při další práci.

    Závěrem si dovo­lím napra­vit nedos­ta­tek z mého prv­ního článku a uvá­dím kon­taktní mail pro pří­pad­nou korespondenci:

    pavel.pesek@post.cz

    Budu vděčný za jaké­ko­liv reakce, při­po­mínky a náměty, jakož i jaké­ko­liv infor­mace vzta­hu­jící se k Ota­karu Štáf­lovi (opravdu jaké­ko­liv, neboť na první pohled neza­jí­mavá a nepod­statná sku­teč­nost může v sou­vis­los­tech s ostat­ními fakty mnohdy vydat zají­mavá svědec­tví), které bychom mohli využít v přip­ra­vo­vané mono­gra­fii o Štáf­lo­vých.
    Děkuji za pří­padné další reakce. Pavel Pešek.

Pridaj komentár

Vaša E-adresa nebude zverejnená.Vyžadované polia sú označené *