Lázeňská léčba to není jen využití přírodních léčivých zdrojů. Nedílnou součástí léčby je také samotné prostředí lázní a jejich architektonické ztvárnění. To, jak vypadá většina dnešních lázní, je především výsledkem dlouhodobého architektonického vývoje.
V utorok 11. 2. bol zahájený „Rok kúpeľnej (lázeňské) architektúry Čiech, Moravy a Sliezska 2014„. Projekt bol odštartovaný vo Františkovych Lázňach pri príležitosti stého výročia úmrtia Gustáva Wiedermanna vynikajúceho architekta a významnej osobnosti. Rok kúpeľnej architektúry bude teda rokom putovania za kúpeľnou architektúrou Čiech, Moravy a Sliezska. Česi aj týmto spôsobom dávajú do povedomia širokej verejnosti, že niečo ako kúpeľná architektúra existuje. Prezentujú kde sa nachádza, ako vyzerá aj kto ju vybudoval a prečo je dobré ju udržiavať a chrániť. Úžasný nápad – bravóóóó!
Lázně vždy byly důležitými společenskými centry, kde se zrcadlil lesk a také bohatství každé doby. Na jejich výstavbě a rozvoji se podíleli významní čeští i zahraniční architekti. I pro ně to byla možnost, jak získat nejenom profesní, ale i společenskou prestiž a ocenění.
Lázeňská architektura má své kouzlo a také zvláštnosti, liší se celou řadou specifických lázeňských staveb od běžné městské zástavby. Mezi typicky lázeňskou architekturou tak nalézáme kolonády, fontány, pítka, lesní a parkové altány, sanatoria, léčebné domy a léčebné ústavy, lázeňské hotely a penziony.
Z urbanistického hlediska nemůžeme opomenout ani parkovou a lesoparkovou úpravu řady lázeňských měst včetně úpravy intravilánu, který bývá také využíván pro potřeby lázeňské péče.
Dobrý den, vážená redakce, možná by čtenáře v této souvislosti mohla zaujmout také knižní novinka, která se právě dostává ke knihkupcům v Čechách i na Slovensku. Knížka „Za tajemstvím Karlových Varů“ (ISBN 978-80-260-5410-8)čtivě přibližuje půvab lázní, karlovarskou architekturu, historii i současnost města. B.J.